Jak jsme vlastně v Chotěboři
připojeni na internet ?
1. díl - Kam a ke komu se připojujete "na internet"
Takovou otázku nám často kladou naši čtenáři.
Odpověď je složitější, bude tedy rozdělena do několika dílů.
| Komu patří internet? Kam jsem vlastně připojen, když si čtu Vaše nowiny? Proč to někdy trvá dlouho, než se mi Chotěbořský Courier objeví na obrazovce? Takové a podobné otázky nám kladou naši čtenáři často, proto se na ně pokusíme odpovědět v malém seriálů informativních článků. Odborníky mezi našimi čtenáři žádáme o shovívavost, články jsou určeny pro čtenáře neznalého internetové terminologie a potřeba populárního výkladu nutně někdy vede k zjednodušení věci. Internet nepatří nikomu. Historicky vznikl v USA jako řešení problému, jak v případě války zajistit spojení vládních a armádních subjektů, když dojde k přerušení kabelových či jiných spojů v důsledku útoků nepřítele. Byl to dobrý nápad - spojit počítače do takové Sítě, které nebude vadit, když její část bude zničena. Informace si najde cestu jiným směrem a postupem, a musí to umět sama. Odborníci proto vymysleli tzv. protokol, který se dnes označuje jménem TCP/IP. Ten přesně určuje postup komunikace mezi počítači v této Síti a způsob přenosu dat. Tyto vynálezy se nejprve ujaly na vysokých školách a vědeckých ústavech v USA, jež se začaly popsaným způsobem propojovat. Časem se napojily na obdobné instituce v Evropě a vznikl Internet - Síť sítí. To vše probíhalo v létech 1968 až 1991, kdy Síť užívali především odborníci. Od roku 1992 začal překotný rozvoj internetu jeho komercializací, Síť byla uvolněna pro tzv. providery - poskytovatele internetu, což jsou firmy, které poskytují připojení na internet jednotlivým zájemcům a obvykle za úplatu. Vznikla tak nová oblast kšeftování, vrhla se na ni řada firem po celém světě, což internetu jenom prospělo, stala se z něj skutečně celosvětová síť. Na čem se zakládá protokol TCP/IP? Zjednodušeně řečeno, na třech postulátech: Každý počítač v Síti má svou jedinečnou adresu (IP adresa). Informace se přenášejí rozsekané na samostatné části, pakety, jež si krom vlastních informací nesou s sebou i adresu počítače, z něhož odešly a adresu počítače cílového. Pakety si cestu Sítí hledají samy a po doručení do cílového počítače se umí pospojovat do celku původně odeslané informace. Najít správnou cestu do cíle, která je právě volná, pomáhají paketům zvláštní zařízení v uzlech Sítě, zvaná routery, směrovače. Ty se starají o to, aby paket nezabloudil. Je to všechno ovšem trochu složitější, podrobněji to popíšeme v některém dalším díle. |
V tomto sloupci najdete slovníček
pojmů z internetové terminologie, které jsou v textu článku označeny tučným
písmem. TCP/IP IP adresa Paket
|
| Protokol TCP/IP tedy zaručuje putujícímu paketu, že se dostane do
cíle i oklikou, cestou, která je právě volná. Dále dovoluje určitou volnost ve
struktuře a uspořádání sítě, která nemusí být vystavěna způsobem propojení
uzlových počítačů každý s každým (to by ani technicky nešlo), ale přitom
poskytuje velké množství variant putování paketu Sítí, oproti např. spojení dvou
lidí telefonem, kdy je navázána jednoznačná linka, po níž se oba domlouvají,
žádné jiné informace už tudy neputují a po skončení hovoru se linka ruší. Tento protokol pak umožnil vystavět dnešní internet jako soustavu vzájemně propojených Páteřních sítí. Nepředstavujte si tedy, že internet je jedna globální síť, v níž všichni bloudíme. Zjednodušeně si dnešní internet můžeme představit takto:
|
Router Malé počítačové zařízení, umístěné v každém uzlu Sítě. Je to směrovač, pomáhající paketům najít správnou volnou cestu k cíli, která tedy může být pro každý paket různá. Každý router si pamatuje jen okolní internetové uzly a jejich nejbližší napojení, takže dokáže poslat paket "přibližným" směrem k cíli, ovšem různými cestami. To vede k zjednodušení topologie Sítě, která by jinak byla neúnosně přecpaná propojovacími linkami. |
| Páteřní sítě opět nejsou propojeny každá s každou, ale jen
některé s některými, což je dáno regionem, státními útvary, ale i komerčními
či jinými zájmy. Pakety přesto najdou cestu z jedné páteřní sítě do cílové - i
když nejsou sítě propojeny spolu, pakety se dostanou do cíle přes jiné páteřní
sítě, které spolu propojeny jsou. Ve svém důsledku to např. znamená, že z Prahy do
Brna může paket cestovat i přes Washington (to bývalo, dnes je to ošetřeno
vnitrostátním propojením páteřních sítí, o tom si povíme příště). Páteřní sítě mají své majitele, obvykle to bývají velké i nadnárodní firmy. Ti se nebudou pochopitelně zabývat připojením do každé vísky. Proto dalším prvkem struktury internetu jsou jakési podsítě páteřních sítí, které nazvěme sítě regionálních poskytovatelů. Tyto sítě bývají obvykle součástí vyšší, páteřní sítě, která jim zaručuje připojení po celém světě. Mohou mít i vlastní strukturu, zahrnující i sousední regiony. Takoví regionální poskytovatelé pak jsou schopni zavést internet i do menších měst a umístit tam své uzly. Majitel páteřní sítě je také poskytovatelem připojení na internet, a to pro jednotlivé zájemce i pro majitele regionálních sítí. |
Páteřní síť Internet se skládá z takovýchto samostatných sítí, navzájem spolu různým způsobem propojených. Tyto sítě mají obvykle nadnárodní charakter, přinejmenším jsou charakteru republikového. Majitel sítě je poskytovatelem připojení pro jednotlivé zájemce i pro regionální poskytovatele. Regionální poskytovatel |
Na závěr dnešního dílu si tedy můžeme už říci, jak jste připojeni v Chotěboři "do internetu" (podrobnosti ale budou v dalších dílech, zatím se podívejte na stručný přehled v pravém sloupci). Váš počítač na vašem stole je nějakým způsobem připojen na blízký uzel regionálního nebo páteřního poskytovatele. Těch způsobů je totiž více. Jste-li připojeni po telefonu, musí mít váš počítač modem, který přenáší data po telefonních linkách. Tomu se také říká komutované připojení. Váš modem vytočí telefonní číslo modemu v uzlu poskytovatele, ten se mu ozve a po chvilce domlouvání, provázené charakteristickými zvuky, jste připojeni do uzlu a uzlový počítač čeká, co si budete přát. Podle toho pak vyšle žádosti do vámi určeného počítače-uzlu (např. do serveru v Praze, kde jsou uloženy naše nowiny). Ten je přijme a pošle vám zpět do vašeho počítače fůru paketů, nesoucích www stránky, o které jste požádali. Tento proces popíšeme blíže v dalším dílu. Obdobná situace je, jste-li připojeni jinak. V podstatě jsou v Chotěboři dva další způsoby připojení, oba pevné. Připojení pevnou linkou má na rozdíl od telefonního stálý, tedy pevný charakter. Může být realizováno kabelem od vás přímo do uzlu poskytovatele nebo si takový kabel pronajmete obvykle od Telecomu. Variantou tohoto připojení je rádiové, kdy váš radiomodem propojí váš počítač s počítačem v uzlu vzdušnou cestou, bez kabelů. Jste-li napojeni ve velké firmě, která má vlastní firemní síť, jde propojení od vás nejprve firemní sítí do počítače vaší firmy, tzv. firewallu, který jak je dáno jeho názvem zaručuje bezpečné propojení firemní sítě s uzlem internetu. Bezpečné hlavně proti případnému průniku internetového hackera zvenčí dovnitř vaší firmy. Jak je obvyklé, skutečnost bývá poněkud složitější, než je psáno. Proto se v dalších dílech našeho povídání dozvíte, co se děje ve vašem počítači a v síti poskytovatele, když začnete brousit po internetu, podrobnosti o sítích regionálních poskytovatelů v Chotěboři a jejich propojeních do sítí jiných, o páteřních sítích a jejich propojení v České republice a o webových stránkách a poštovních službách na internetu.
|
Poskytovatelé připojení v Chotěboři: CZ-COM ASYS IJD Kolín AICOM - Aleš Bacík, Havl. Brod World Online |
|
| (Doporučenou literaturu a zdroje z nichž čerpáme uvedeme v dalším dílu.) | Contactel Právě koupil páteřní síť CESNET, jinak je součástí páteřní sítě Českých radiokomunikací a.s. Ta je připojena na nadnárodní sítě Ebone a TeleDanmark Carrier Services. Uzel v Pardubicích. Rovněž v Chotěboři místní hovorné v tarifu I2000. |
Zpět na hlavní stránku Chotěbořského Couriera * Zpět na stránku sítě CHnet