Zatmění Slunce bylo v Chotěboři vidět perfektně
Harryho pán koukal (a fotil) nejen nahoru, ale i na zem. Proč?

Motto: (vtip starý přes 20 let)
Zatmění Slunce za socialismu

Instrukce ředitele náměstkovi:
Ve středu v poledne je zatmění slunce, tedy něco, co se každý den nevidí. Nechť pracovníci nastoupí v pracovním oděvu na nádvoří. Při pozorování tohoto řídkého jevu podám příslušný výklad. Bude-li pršet, nebude nic vidět, v tom případě půjdeme do jídelny.
Instrukce náměstka vedoucím odborů:
Na pokyn ředitele bude ve středu v poledne zatmění slunce. Bude-li pršet, nebude to možná na nádvoří v pracovním oděvu vidět. V tom případě se provede zatmění slunce v jídelně, tedy něco, co se každý den nevidí.
Instrukce vedoucího odboru vedoucím oddělení:
Na pokyn ředitele dojde ve středu v poledne v pracovním oděvu ke zmizení slunce. Ředitel dá pokyn k tomu, má-li pršet, což se každý den nevidí.
Vedoucí oddělení skupinářům:
Bude-li ve středu v jídelně pršet, tedy něco, co se každý den nevidí, zmizí v poledne náš ředitel v pracovním oděvu.
Skupinář pracovníkům:
Ve středu v poledne zmizí náš ředitel. Škoda, že se to nedá vidět každý den.

*  *  *

Tak jsme se 11. srpna 1999 konečně dočkali. Díky silnému zmedializování přírodního úkazu (jinak by noviny neměly o čem psát a televize co ukazovat) bylo mnoho lidí zklamáno v očekávání, jedni počasím, druzí čekali mnohem více. My však ne, věděli jsme, do čeho jdeme.

Předpovědi meteorologů nebyly nadějné. Mělo být zataženo a pršet.

V Chotěboři bylo poránu polojasno a mraky se honily všelijaké. Avšak s 11.hodinou přišlo velké protrhání oblačnosti, takže v 11.45 Harryho pán již pozoroval na náměstí svými svářečskými skly ukousnuté kolo Slunce v modrých dírách mezi rychle plujícími mraky. Místo pozorování zvolil se svými přáteli záměrně: Z Panského domu bylo možno kdykoli vyběhnout ven a dívat se. A ovšem, Panský dům má silné zdi a dostatečné zásoby piva, což bylo nadějné pro případný konec světa.

Z odborné konference v Panském domě. Zleva Jirka Uttendorfský, Jirka Voldán, Ivo Krátký, Harryho pán, s disketami zcela vpravo Vilda Doležálek. Je vidno, že účastníci konference se před zatměním ještě posilují jídlem i pitím.

Jirka Uttendorfský vymyslel efektivní způsob sledování zatmění přes 5.25" disketu, vpravo s úsměvem přihlíží Vilém Doležálek, majitel diskety, jenž ovšem navrhoval jiný způsob: Jedním okem přes disketu a druhým do díry. Zajímavo bylo, že to nepředvedl. Harryho pán dával přednost dvojici svářečských skel č. 8 na sobě.

Ve 12.06 první pokus o fotku z digiťáku přes svářečská skla. Objevuje se problém: automatická expozice nastavuje přes tmavá skla dlouhý čas, takže udržet v rukou foťák se skly a nepohnout se je velmi obtížné. Bylo nutno se při focení opřít o kandelábr, stejně je však fotka rozmáznutá. Možná, že se projevilo i dvojsklo před objektivem.

Snímek jak ze žurnálu a do titulku: Pěkná slečna hledí na přírodní jev. Harryho pán poprosil o snímeček Ingrid Novotnou z Panského domu a půjčil jí na to sklíčka. Na hodinách vidno, že je teprve 11.55.

Ve 12.10 se ale silně zatahuje. Do maxima zbývá ještě 35 minut, je tu šance, že to do té doby přejde.

12.18 - průtrž mračen, náměstí rázem vymeteno. Ale jak rychle to přišlo, tak rychle odešlo. O půl jedné již modrá obloha, až do konce celého jevu. Chotěboř má přece jen u svatého Petra protekci.

12:37, zatmění se blíží k maximu, asi 93% slunečního kotouče je zakryto. Začínáme sledovat průvodní jevy maxima zatmění.

Přátelé Harryho pána ve 12.42. Všimněte si ostrých stínů na zemi, byly tak ostré, že na stínech byly vidět na hlavách jednotlivé vlasy! (viz také stín stromu vlevo dole, každý lupínek je vidět)

12.43, maximum zatmění, Harryho pán se k údivu okolostojících sklání k zemi a fotí dláždění poblíž kašny ve stínu stromů. V maximu totiž tenký srpek Slunce funguje jako téměř bodový zdroj světla a díry v hustém listí stromů zase jako čočky. Vznikají jakési dírkové komory a na zemi se promítají desítky převrácených obrazů slunečního srpku. Přátelé se diví, to nás ve škole neučili! Harryho pán na to krčí rameny, holt jsem vás neučil já, tak jste o moc přišli.

12.48, ještě stále maximum zatmění, scéna náměstí je jak nasvětlená bodovým reflektorem na jevišti. Stíny jsou tak ostré, že fotit je lahůdkou. Je šero a oslepivé jasno zároveň. Z kontrastů všude okolo bolí oči, diváci to přičítají pohledu na srpek Slunce, ale není tomu tak. Šero oklamalo automat ovládající venkovní světla Panského domu a ta se rozsvítila včetně reklamních panelů.

Srpky na dláždění se jak vidno pomalu zvětšují a rozostřují. Čtvrthodinu po maximu jsou pak na dláždění už zase jen světlé skvrny.

13.13, Slunce je už téměř celé a přichází vedro. Nastává čas ke zhodnocení jevů v příjemně chladném Panském domě.

Účastníků odborné konference během zatmění přibylo a tak bylo o čem hovořit. Zleva Bohouš "Baugiš" Baumgartner, manželé "Uťákovci" (Ilona a Jirka Uttendorfští), Pavel "Štětka" Štětina a Pepa "Chosé" Chalupa.

Podle zpráv Štefana Růžičky, který trávil zatmění s Harrym, nejevil Harry o vzácný přírodní úkaz žádný zájem a prospal ho ve stínu domu. Neklidný nebyl.

Na závěr uvádíme snímek, který nam zaslal ing. Zdeněk Janča, který též fotil digiťákem:

Snímek jsme nijak neupravovali, pouze vyřízli partii kolem Slunce. Jak snímek pořídil nám Zdeněk nenapsal.

Zpět na hlavní stránku