Malá fotoreportáž z krupobití a průtrže mračen v Chotěboři
Pod Železnými horami potlouklo

Maleč několik dní voněla cibulí a česnekem

.Druhý červencový svátek, 6.7., 15 hodin 36 minut. Obloha je ještě vymetená, modrá a teplota 31 stupňů ve stínu.

Harry si ještě hoví v chládku stínu na svém oblíbeném místě na severní straně domu.
Zanedlouho se obloha začíná chmuřit a v 16:30 rychle přichází bouřka, Harry se klidí do sklepa a dělá dobře. Přesně hodinu po tomto snímku, v 16:35 začíná peklo krupobití.

Zataženo, tma, prudká nárazová vichřice a kroupy velikosti vlašského ořechu buší do oken a střech. Chudáci stromy dostávají od krup co proto (škumpa vlevo byla ohnuta až k zemi), o zelenině a květinách nemluvě.

Zabrat dostávají i auta ponechaná na ulici. Krupobití je tak husté, že není vidět na konec ulice.

Uprostřed snímku je jasně vidět potůček krup, který teče po spádu chodníčku. V 16: 45 krupobití ustává.

Harryho paní vybíhá v 16:48 poklidit vichřicí převrácená křesílka a zahradní stůl. Trávník je poset listím zuráženým ze stromů.

Klid netrvá dlouho, v 16:52 přichází další bouře, nadílka krup je už daleko menší.

Světlé šmouhy na snímku jsou provazy průtrže mračen, která přišla v 18:41. Proti zdím protějších domů jsou proudy vody pěkně vidět.

Počasí dělalo neplechu až do večera. Proud krupobití táhnul údolím pod Železnými horami, takže obec Maleč to odnesla hůře než Chotěboř, která byla na okraji pohromy. Druhý den přivezli malečtí občané zprávy, že celá vesnice je silně cítit cibulí a česnekem, kteréžto plodiny byly na zahradách rozmláceny do kaše. Vůně trvala řadu dní a zavdala příčinu dohadům, že pochází nikoli z potlouklých záhonků, ale z domků malečských občanů, kteří si na cibuli a česneku připravovali domácí zvířectvo, utlučené kroupami k smrti. Byly to však skutečně jen dohady.