FotoNowinky z Chotěboře (již definitivně jarní)
tak, jak je Harryho pán stačí zpracovávat
(nové foto bude vždy přidáno nahoře, abyste nemuseli rolovat dolů)

Digitální foťák, čili digiťák nebo také tikitál, je úžasná věc. Chodíte po městě, fotíte a fotíte, filmu neubývá, protože žádný film v tikitále není. Osmnáct fotek vysoké kvality (1280x960) nebo 63 kvality normal (640x480) máte v tu ránu. Pak přijdete domů, přelejete fotky do paměti počítače, spokojeně nad nimi pokývete hlavou, paměť digiťáku smažete a jede se nanovo. Tak se fotky v počítači hromadí a hromadí. Má to tu výhodu, že potřebujete-li nějakou, zaboha ji v té záplavě nenajdete.
Pro zveřejnění na internetu je třeba fotky upravit pomocí vhodného grafického programu: oříznout, hodně zmenšit, doostřit nebo zjasnit. Pak teprve může fotka jít do našich novin. 

I nebe nad Chotěboří je zbrázděno stopami po přeletech spojeneckých letadel NATO mířících do Jugoslávie.

Jaro je definitvně tu. O tom svědčí i příjezd cirkusu Kaiser do Chotěboře, kde obveseloval děti i dospělé příznivce cirkusového umění celé tři dny po Velikonocích na volné ploše před Zimním stadionem (vlevo), jenž už definitivně osiřel..

Nijak neupravované (jen zmenšené) podvečerní foto se zajímavou oblohou koncem února.

Nejmladší vnuk Harryho pána, Mikuláš z Brna, zvaný Kulíšek, byl se svými sourozenci na jarních prázdninách v Chotěboři. Poté, co jeho sestřička držící kočárek uklouzla na neposypaném chodníku před Doubravkou, se Kulíšek ocitl na zemi, avšak vyklopení přestál bez úhony.

Ve čtvrtek 18.2. v 18.30 se nad západním obzorem roztrhly mraky a bylo vidět úchvatné přiblížení Jupitera a Venuše k srpku měsíce. Za pár minut se zase zatáhlo.

Dětské radovánky 18.2. na hromadách sněhu před zimním stadionem.

Častý jev v úzkých chotěbořských ulicích: vraky aut, stojící roky na témž místě a ponechané mládeži k postupnému rozebrání. Nyní překáží při vyhrnování sněhu, v létě zas odpudivým vzhledem. A městská policie nic...

V polovině února nás v Chotěboři sužují vánice, střídající se s klidnými chvílemi.

První snímek je z dopoledne 17.2. Na severním pohledu z okna  naší kanceláře (bylo otevřené na snímek) jsou dobře vidět obrovské vločky. V tuto chvíli seděl Harry na opačné straně domu, aby měl výhled do ulice, a velice si v chumelenici liboval. Pro srovnání je na druhém snímku týž pohled odpoledne. Vskutku rozdíl!

Prudká byla vánice 17.2. po 14. hodině. Pohled na náměstí z okna městského úřadu. Kdo mohl, schoval se před hustým sněžením a silným větrem.

Červené elipsy na dalším snímku z téže vánice ukazují, jak prudký vítr doslova smetal ze střech všechen sníh a vrhal ho na náměstí. Slunce však již prosvítalo, vánice ustávala.

To není Harry, ten je vybarven obráceně, toto je nějaký chotěbořský bernardýn (v tom si nejsem jist), jehož pán uvázal na náměstí k zábradlí a odešel do Niklovny. Pes trpělivě čekal, ale bylo mu divné, co to vyvádím, proto jsem raději blíž nechodil. Pořízeno 13.2. po chumelenici.

Harryho pán nemá zimu rád, ale tady neodolal před půvabným zimním pohledem z okna na chotěbořské střechy a vyvedený rampouch stékající z okapu vlevo. Hezká idylka, ale člověk musí být za oknem a nikoli před ním. Že neuhodnete, kde to je? Pokud ano, napište.

Na obzoru zasněžené stromy pásma Železných hor. Krásné panoráma těsně za Chotěboří po silnici na Golčův Jeníkov a Čáslav. Stromořadí v popředí lemuje silnici do Libice n.D. Fotka v původním formátu 1280 x 960 vypadá náramně, po zmenšení na internet už je to horší.

Zasněžené náměstí v sobotu 30. ledna. Jasná obloha věštila příchod mrazů.

Předposlední lednový týden napadla v Chotěboři jinovatka. Různá chotěbořská zákoutí tak dostala jinou tvář, poznáte, kde jsou tyto stromy?

I známé pohledy vypadají v lednové mlze jinak, takto pochmurně vypadá budova gymnázia od východu v pohledu přes Koubek.

Zato budově sokolovny ojíněný strom docela sluší.

Občas píšeme o počítačové firmě JCS, ale jejího majitele jsme vám ještě nepředstavili. Zde tedy je Tomáš Jindra, jeden z prvních našich počítačových odchovanců (před 15 léty začínal s Harryho pánem u jeho prvního počítače ZX-81). Navštívil jsem ho a protože se mi líbilo, jak má uklizenou kancelář, udělal jsem pro vás fotku (leč zdá se, že náš nový digiťák kreslí více do hněda, Tomáš má normálně světlé vlasy, tady vypadá jak obarvený, sorry Tome).

Sotva jsem se rozloučil s Martinem Kejřem, o němž přinášíme článek na jiném místě, přisedli ke stolu Na Růžku Pepa Karlík a Zdenda Mišička, kteří se právě vrátili plní dojmů z okresní konference ČSSD, jež se konala ve Světlé nad Sázavou v renovovaném hotelu Koruna. Proto jsem je musel vyzpovídat a dát si ještě jedno navíc, což jak víte, mi činí potíže...

Máme nový digiťák a tak se opájím jeho možnostmi. Zvláště citlivost je u něj větší než u toho dřívějšího, takže noční fotky vypadají velmi dobře:

Nahoře je chotěbořský Zimní stadion. Vpředu není měsíční krajina, ale louka se sněhem.

Jak vidíte, všechna tři halogenová světla v dláždění náměstí už zase osvětlují mariánský sloup. Pachatel, který je poničil, byl již dopaden, jak jsme psali v 6. čísle. Na tomto snímku vyniká citlivost nového foťáku. Fotka z toho starého by ukázala sloup a tři reflektory na černém pozadí.

Náměstí s vánočním stromem a osvětlením v novém foťáku.

Další snímky jsou z Mikuláše 1998:

V předvečer Mikuláše jsme se vypravili na chotěbořské náměstí. Byli tam, vítr bral Mikulášům čepice.

V hospůdce zvané Niklovna dokonce Mikuláš s čerticí (všimněte si červeného ocasu a šedivých růžků) obsluhovali hosty. Jak vidno vpravo, Mikuláš to dlouho nevydržel a raději s hosty poseděl.

Vánoční strom na náměstí září letos více barevnými žárovkami než dříve.

Okolo náměstí jsou rozvěšeny obří vánoční ozdoby, některé jsou barevné.

Přes ulice jsou od domu k domu zavěšeny další ozdoby, tzv. převěsy.

18. listopadu v Chotěboři sněží...