Pravidelní čtenáři vědí, že se nám před časem ozval chotěbořák, dlící nyní dlouhodobě služebně v dalekém Azerbajdžánu. Požádali jsme ho, aby se s námi dělil o zážitky. Přislíbil, že bude občas psát. Prozatím jej nazývejme podle jeho internetového jména fan.tom. Zde jsou jeho první maily:
(nové dopisy budeme uvádět vždy nahoře)
Chcete-li fan.toma potěšit krátkým dopisem nebo se ho na něco zeptat, můžete mu psát na adresu
fan.tom@post.cz, on si to v Baku přečte (nepoužívejte česká písmena).

30.1.1999

Internet v Baku
(Oficialni informace ziskana od mistni poradenske spolecnosti AZUSYSTEMS.)

V Baku je nekolik poskytovatelu, kteri maji mirne rozdilne podminky a ceny. Obecne je cena online casu 3 USD za hodinu. Existuji urcite slevy - predplatite-li si vice casu, je cena levnejsi. Vetsina spolecnosti ma rovnez mesicni poplatek cca 20 USD, tato cena zahrnuje   cca 6 az 7 hodin
online casu zdarma.
Nektere spolecnosti pozaduji registracni poplatek, variabilni podle vaseho predplatneho, jine vyzaduji uhradu za software.
Vyse uvedena poradenska firma doporucuje tyto spolecnosti:

Intrans: Dobre linky, vcelku vykonne modemy, nejstarsi provider v Baku. Online 3 USD za hodinu, 20 USD je mesicni poplatek, 30 USD za registraci, software zdarma.

AzEuroTel: Je telefonni spolecnost, ma dobre internetove linky i modemy. Online 3 USD za hodinu, 20 USD mesicni poplatek, registrace zdarma, SW balik za 30 USD.

Dalsi spolecnosti nemaji tak dobre sluzby, nebo nezajistuji vse, co pozadujete.

Pokud chcete stravit surfovanim hodne casu, je doporucovana firma ArTel. Ceny jsou nizke - 1 USD za hodinu pokud si koupite 100 hodin, 2 USD kdyz si koupite 25 hodin. Ovsem registracni poplatek v tomto pripade je 100 USD.

Tolik k Internetu, vice informaci se mi nepodarilo zjistit take proto, ze se systemem osobne nepracuji, a tak na nektere veci se ani nedokazu kvalifikovane zeptat.

Jeste nekolik informaci, tykajicich se telefonni site a poplatku za jeji pouzivani.

Provozovatelem pevne site, ktera neni digitalizovana, je doposud statni podnik ATS /automatizovany telefonni system/ a uctuje si nasledujici poplatky -

- mistni hovory z pevne linky na pevnou jsou   b e z p l a t n e , existuje pouze rocni pausal za jednotlivou linku ve vysi 5 USD;

- mezimesto v Azerbajdzanu se plati 0,10 USD za 1 minutu

- za pouzivani mobilni site GSM, jejimz provozovatelem je firma AzeAcell, se plati 0,20 USD za minutu /z pevne na mobil, stejne tak i z mobilu   na mobil;

- poplatky do zahranici se lisi stat od statu, ale napr. Ceska republika je za necele 3 USD za minutu, do USA cca 6 USD za minutu.

Zaverem par slov ke stavu telefonnich automatu zde v Baku. Na prvni pohled sice vypadaji dost hruzostrasne, ale kupodivu prevazna cast spolehlive funguje. Jedna se o stare automaty s kruhovym ciselnikem, k jejichz provozu je nutne zakoupit si v mistnich magazinech ci na poste tzv. zetony.
Jeden zeton stoji v prepoctu necely ctvrtdolar a lze jej pouzit pouze na jeden mistni hovor, ovsem po neomezenou dobu!

Posilam pozdrav do Chotebore a vsem ctenarum Couriera. Ahoj, fan.tom.

26.1.1999

Ahoj Jirko a Harry.
Slibil jsem zaslat par informaci, ktere se tykaji mistnich pivnic a restauraci a vypovidaji o kvalite a cenach zde nabizeneho zlataveho moku, vybaveni provozoven a ochote obsluhujiciho personalu.
Hned uvodem musim rici, ze s litosti vzpominame na oblibene hospudky i personal, at uz byly v Chotebori, Praze ci jinde. Zvyk je zelezna kosile a jedinec ani nemusi byt clenem zadne saci divize, aby nemel chut toceneho plzenskeho Prazdroje pevne zakodovanou pod jazykem.
Ceske tocene jsme proste neobjevili, i kdyz jsme teto cinnosti venovali znacnou cast volneho casu. Meli jsme totiz informaci, ze zde existuje pivnice, kde udajne Prazdroj a snad i Gambrinus ci Budvar toci. Usili, ktere jsme s kolegy vynalozili vsak vyznelo temer naprazdno, nebot majitel zminene provozovny nam sdelil, ze ceske pivo skutecne miva, ale jenom v letnim obdobi a ani nevedel, jakou znacku mu budou dovazet. Hotovo, konec. No, nechame se prekvapit a budeme se tesit.
Presto jsme znamky exportu naseho piva preci jen objevili. Ojedinele se zde vyskytla lahvova dvanactka Starobrno, Premium a dokonce jihlavsky Jezek. Bezne je pak zde k dostani ve stancich a obchodnich domech tretinkovy Radegast, ale jenom v plechovkovem baleni. Cenove to pak vypada takto - lahvova dvanactka z Cech v pivnici v prepoctu za 38,- Kc, plechovky zmineneho Radegastu za 15,- Kc ve stancich.
Potom zde existuje siroka nabidka piva vsech ruznych znacek, kvality, cen i baleni od tretinek v lahvich a plechu pres to same s pullitrovym obsahem az po dvoulitrove baleni v umelohmotnych lahvich ruskeho pivovaru. Velke zastoupeni zde maji holandske pivovary Heinecken, Bavarya, Grolsch, anglicky Guinness, turecky Efes Pilsener, nebo ruske ci bulharske pivovary. S cenou je to ruzne podle znacky, baleni, ale predevsim mista nakupu.
Nejlevnejsim byla bulharska Astika v pullitrove plechovce zakoupena v trznici za necelych 14,- Kc, ovsem mizerne chuti a tretinkova Bavarya ci Efes ve skle za 15,- Kc.
Pokud budeme hovorit o cenovych relacich v restauracich ci pubech, pak je nutne sahnout hloubeji do penezenky a to jak dle vehlasnosti ci zatrideni te ktere provozovny, ale i v nekterych pripadech podle "nahleho osviceni mysli" obsluhujiciho personalu /zejmena v pivnicich tzv. nizsich cenovych skupin/, ktery ma nekdy predstavu, ze cizinec je chodici bankomat nebo naprosty idiot. Musim ale priznat, ze se tak deje pouze vyjimecne a ceny podle ceniku jsou vetsinou dodrzovany. Pohybuji
se od 30,- Kc za plechovku tretinky /napr. Efes a Bavarya/ az k 190,- Kc za tocene pivo znacky
Murphys do sklenice o obsahu 0,4 lt v Mozart Cafe Baru. Anglicky Guinness /toceny take 0,4 lt/ je k mani v anglickem ci irskem pubu za 4,5 - 5 USD.
Vzhledem k vydelkum mistnich obyvatel podotykam, ze povetsinou mistni osvezovny zeji prazdnotou a nejcastejsim napojem domorodcu je caj, lepsi podniky pak navstevuji mistni zbohatlici nebo cizinci. Neni se cemu divit,  protoze vydelky jsou zde mizerne a malokdy prekroci hranici 200
USD mesicne /u pracovniku v oblasti sluzeb do 100 USD za mesic/.
Obsluhujici personal je vsak vzdy ochotny s maximalni snahou ziskat staleho zakaznika. Majitele zdejsich restauraci /vetsinou movitejsi turecti obcane/ zamestnavaji velky pocet obsluhujiciho personalu /za velmi nizke odmeny/, ale presto si tito lide zamestnani vazi a k zakaznikum jsou az prepeclive pozorni.
Pokud se tyka moznosti stravovani, najdeme zde speciality mistni kuchyne stejne jako kuchyni mezinarodni, zejmena tureckou, indickou, cinskou, ale i evropskou ci mexickou. Ja jsem si celkem dobre zvykl na tureckou kuchyni /pokud zrovna netvorim neco sam doma/ a na zapiti jsem si
oblibil tmavy turecky Efes Pilsener. Mnoha nabizena jidla vypadaji lepe nez chutnaji, ale to je tim, ze je clovek preci jen jeste zmlsany z domova. Pravdou je, ze knedlo, vepro, zelo, nebo svickovou s brusinkami tady nesezenete, ale zato jsou zde vyborne morske ryby, nebo kureci ci zeleninove pokrmy, jenom by to trochu chtelo dotahnout k dokonalosti korenim.
Mistni specialitou jsou sasliky a tzv. gutab s masovou nebo zeleninovou naplni, kdy se na jednu polovinu placky kruhoviteho tvaru z velmi slabeho testa da masova nabo zeleninova smes, pres ni se prelozi druha polovina placky, okraje se primacknutim spoji a takto vznikly pulkruh se ohriva a zapeka na kulovite plotne. Kaloricky je zdejsi strava chudejsi nez nase, ale aspon se mi lepe beha po schodech /za prosinec jsem sundal 6 kg/ kdyz zrovna nejezdi vytah, coz je zde dosti casto /bydlime v pronajatem byte paneloveho domu v 10. poschodi .../.
Ja vetsinou vyuzivam moznost stravovat se ve firemni jidelne za stalou cenu obeda 19.000 AZ Manat, to je necelych 150,- Kc. V teto cene je obsazena polevka s houskou /3.000 AZM/, hlavni jidlo, kde si podle chuti mohu vybrat ze zhruba 6 - 8 nabizenych masovych ci zeleninovych pokrmu /pokud chci, mohu dostat treba od 3 - 4 jidel kousek/ do hodnoty 12.000 AZM, k tomu misku zeleninoveho salatu za 4.000 AZM.
Jako priloha je zde vyhradne ryze nabo brambory na nekolik zpusobu, vyjimecne testoviny. Na kazdem stole je pak dzban s dobrou vodou, nebo se podava na prani caj ci kava, coz je take v zakladni cene obeda. Ceny v mestskych restauracich nami navstevovaneho stredniho standardu
jsou u hlavnich jidel cca o 20 % vyssi, ale je to opravdu ruzne.
Vybavenim se jednotlive provozovny opet znacne lisi, zalezi predevsim na majiteli objektu, a tak jsou zde nejcastejsimi soukrome podniky, ktere vznikly tim, ze majitel domu vyboural v prizemi jednu nebo dve pricky a ve vznikle mistnosti tak vytvoril posezeni pro nekolik hostu. Ovsem ve
vetsine pripadu jsou zde zejmena toalety v katastrofalnim stavu, a v jakych podminkach pak pripravuji jidla je lepe nepatrat, nemluve uz o dodrzovani zakladnich hygienickych predpisu, pokud zde vubec nejake existuji. Potom ani ochota obsluhy a prijatelne ceny nic nezachrani.
Jednu vec vsak maji vsechny restaurace vcetne nasi zavodni jidelny spolecnou. V dobe podavani obeda neni nikde omezeno koureni, dale pak vetsine restauraci chybi to zakladni vybaveni
a tim je pipa na toceni piva.
Ubytovaci sluzby nemohu hodnotit, nebot jak jsem uz drive uvedl, bydlime v soukromi. Pro poradek uvadim ceny najemneho v takto pronajatych bytech. Dvou az ctyrpokojove byty vybavene ruzne, ale vetsinou slusne az velmi dobre, jsou nabizeny k pronajmuti za 1.000 - 2.000 USD mesicne.
Cenik mistnich hotelu mi rika, ze nejlevnejsi ubytovani bychom v Baku poridili ve 3 - 4 hvezdickovych hotelich za 30 - 200 USD za den, luxusni pokoje v petihvezdickovych hotelich od 210 do 720 USD za den a prezidentske apartma v hotelu Evropa za 900 USD denne. To uz je trochu silna kava... .
Na zaver jeste poznamku. Sit restauraci a podobnych zarizeni je zde znacne husta a vubec nezavidim jejich provozovatelum, to je skutecne boj o preziti.
To je pro dnesek zatim vse.
Ahoj fan.tom

14.1.1999

Ahoj Jiri a Harry,
diky za mail a cenne rady pro mne i nabizenou pomoc, kterou urcite do budoucna vyuziji. Predevsim ale velky dik za 7.cislo Courieru, i kdyz zde pretrvavaji problemy s Internetem a temer cela leva strana a cast prave nesly stahnout. Ovsem hlavni stranka a 5.powjest, u ktere jsem se vyborne bavil, jsou uz v poradku. Konara znam osobne, stejne jako prevaznou vetsinu hlavnich akteru povidek pradchazejicich a s litosti musim konstatovat - skoda, ze vyskyt takovychto "zjevu" jako je Konar, je tak vzacny, to by byl zivot hned veselejsi. Sam jsem mel moznost s nim par akci prozit a i pri vzpominkach dostava branice zabrat.

Pokud se tyka bodu, ktere by Tebe a eventualne i ctenare zajimaly, budu postupne zjistovat a prubezne informovat. Zatim mam jen kuse a neoverene informace, zvlaste co se tyka Internetu, neco vim o telefonnich poplatcich, ale dodam az to bude komplet.

Mohl bych se pokusit behem ledna dat dohromady neco na zpusob Tveho pruvodce po choteborskych osvezovnach, ale spise v sirsim zaberu a prumernych cenach, abyste si mohli udelat obrazek a srovnani, pokud se tyka veci souvisejicich s nabidkou restauracnich a pohostinskych sluzeb. V teto oblasti uz zacinam mit zajimave zkusenosti. Dalsim tematem by mohla byt zdejsi autodoprava a stav mestske hromadne dopravy - to jsou šoky, inu jiny kraj, jiny mrav a i jina pravidla. Ostatni az postupne, mnoho casu na poznavani mistnich kulturnich pamatek a prirody zatim nebylo.

Tot zatim vse, mejte se doma moc fajn - cau
fan.tom

11.1.1999

Zdravim vas Jirko a Harry!
Rozhodl jsem se před časem opustit rodne lany a zmenit /doufam, ze jenom docasne/ zivotni
prostredi. Odpovedne mohu prohlasit, ze je to zmena jako hrom a pokud
bych mel pred odletem alespon cast informaci, asi bych toto rozhodnuti
poradne zvazil. Nejedna se tak ani o pracovni prostredi a praci samotnou
/to je celkem v pohode a o tom jsme zakladni informace meli/, ale jde
spis o podminky k zivotu a celkove klima v Baku jako takove.

Strucne receno, lidem se zde zije opravdu tezce, a rekl bych, ze se to tyka
znacne casti obyvatel mesta. Na prvni pohled je patrne, ze chybi penize
nejenom lidem, ale predevsim mestske sprave. Temer vsechno je v
kritickem stavu - povrch vozovek, elektricke a vodovodni rozvody, budovy
a stavby z vetsi casti neudrzovane a zvlaste obytne domy a jejich casti
na spadnuti. Tezko se to da popsat, to je treba videt. Kdyz k tomu
pripoctes spoustu nezamestnanych, bezencu /pred rozpadem ruskeho medveda
melo pry Baku l,5 mil. obyv., nyni  pres 3 mil./ zebraku, obrovsky
narust poctu automobilu a zejmena tuny a tuny odpadku, ktere na tebe
zivaji odevsad, tak si snad udelas alespon jakys takys obrazek. A klidne
ver tomu, ze jsem vsechno nevyjmenoval. Hlavne v souvislosti s odpadky
mam hruzu z toho, jak to tady bude vypadat v lete. A jeste jedna vec -
jedna se stale o tvrde vojensko policejni stat.

Takze to by snad stacilo, abych porad nebrecel a taky nejaka pozitiva. Sem tam nejaka
nova budova /asi tak 5-6/, levny benzin a nafta, levnejsi tvrdy alkohol
a vino, krasne ruze a dosti peknych divek a zen /nektere "kusy" primo
vystavni/. Dalsi vyhodou je, ze se ve meste da sehnat prakticky vsechno
na co si vzpomenes /snad mimo veproveho masa/ a v kterykoliv den ci
dobu. Mesto totiz funguje jako jedna velka trznice od pondelka do
nedele, i kdyz oficialne je pracovni tyden sestidenni, nedostatek
financi nuti prodavace a majitele obchodu a skladu k nepretrzitemu
prodeji. To ma sice sve vyhody, ale na druhou stranu si zde pripadas
stale jako v cikanskem tabore.

Doufam tedy, ze nakonec z toho nebude jen trochu drahy vylet ke Kaspickemu mori, ktere je mimochodem primo tady ve meste znacne spinave a pristavni hraze zdevastovane, ale
ze moji anabazi taky budu moci zhodnotit kladne, doufejme,  ze zdráv,
bez zloutenky a jinych podobnych osklivych nemoci.

Jiri, myslim, ze by to jako zaklad stacilo, je tady samozrejme spousta veci, o kterych se
necha psat, ale pokud budes mit zajem, nechame to napriste. 

Ahoj, fan.tom.